We found a match
Your institution may have access to this item. Find your institution then sign in to continue.
- Title
DANIEL ERNST JABLONSKI AND BERLIN'S HEBREW PRINTING PRESS: COMENIUS' GRANDSON, BISHOP OF THE MORAVIAN CHURCH AS A PRINTER AND PUBLISHER.
- Authors
Schmelzer, Menahem H.
- Abstract
Autor, jenž je profesorem na Jewish Theological Seminary of America v New Yorku, líčí počátky procesu, který přivedl k rozkvětu židovské osvícenství v Berlíně ve 2. polovině 18. století, a zvláště zkoumá, jak se tomto vývoji podílel hebrejský knihtisk, jehož počátek se v Berlíně datuje ke konci 17. století. První hebrejskou knihou vydanou v Berlíně byla Bible, vytištěná v roce 1699 v soukromé tiskárně reformovaného berlínského dvorního kazatele, Komenského vnuka Daniela Ernsta Jablonského (1660-1741). Pro autora je nesporné, že Jablonski byl důležitou a vlivnou osobností, ačkoliv nebývá v židovské literatuře téměř vůbec zminován. Tento stav chce svými studiemi napravit. Autor nepochybuje o tom, že Daniel Ernst Jablonski byl hluboce ovlivněn svým dědem Janem Amosem Komenským (1592-1670), což dokazují jeho pokusy o sjednocení protestantských církví, jeho respekt k jinověrcům i jeho vůdčí účast na založení (v r. 1700) a vedení braniborské akademie věd. Podle soudu soudobých židovských učenců byl Jablonski expertem na hebrejštinu. V roce 1705 byl v jeho tiskárně vydán Pentateuch a židovští učenci opětovně potvrdili, že Jablonski je vynikajícím znalcem hebrejské gramatiky, že se jeho hebrejská Bible těší vážnosti a že on sám prováděl všechny její korektury. Nejintenzivnějším a nejdůležitějším počinem Komenského vnuka Daniela Ernsta Jablonského v oblasti judaistických a hebrejských tisků bylo vydání dvou kompletních edic Talmudu. První vycházela v letech 1715-1722 (nebo 1724), druhá v letech 1734-1739. Vlivný dvorní kazatel Jablonski získal od braniborského kurfiřta Friedricha III. (1657-1713) k vydání tohoto díla potřebné povolení, bez něhož by byl tisk nemožný. Slovutní polští a němečtí rabíni svým způsobem zaručovali Jablonskému a jeho partnerům na toto vydání Talmudu vydavatelské právo. Financování obou edic převzal z větší části sám Jablonski. Zadlužil se přitom obrovskou sumou 30 000 tolarů, které nepatřily jemu osobně, nýbrž Jednotě bratrské v Lešně. Tak daleko sahala jeho oddanost věci. Aby dluh mohl být uhrazen, musela být jeho cenná soukromá knihovna po smrti vydražena, Pod záštitou berlínské akademie věd, spoluvedené Jablonským, vycházel od roku 1725 židovský kalendář.…
- Subjects
HEBREW printing; THEOLOGICAL libraries; ANCIENT history; ANCIENT literature; JEWISH religious education; THEOLOGICAL seminaries; RELIGION &; ethics; ANCIENT philosophy; MANUSCRIPTS
- Publication
Studia Comeniana et Historica, 2008, Vol 38, Issue 79, p566
- ISSN
0323-2220
- Publication type
Article