We found a match
Your institution may have access to this item. Find your institution then sign in to continue.
- Title
Surrealist's Dreams and Classical Tradition.
- Authors
BAŽANT, Jan
- Abstract
Jindřich Štýrský, jeden z nejvýznamnějších malířů českého surrealismu, měl dětskou vzpomínku" na obraz Medusy velice intenzivně propojenou se vzpomínkou na zesnulou sestru. V komentáři ke kresbě Podobizna mé sestry Marie" [obr. 2] Štýrský napsal, že v raném dětství" spatřil v nějakém časopise barevnou přílohu," na níž byla hlava Medusy. Uťatou hlavu nasadil ve svých představách sestře, které padla jako ulitá." Štýrský umístil Podobiznu mé sestry Marie" i s příslušným komentářem na úvod knihy Sny", kterou připravil k vydání rok před svou smrtí. Ilustrované sny, které v knize bezprostředně následují po vzpomínce na sestru a obraz Medusy, s tímto mytickém monstrem úzce souvisejí. V letech 1925-1930 se mu opakovaně zdál sen o hadovi, který ho škrtil, ale jemu to bylo příjemné. V těchto snech tedy pokračuje motiv hrůzy spojené s libostí, jehož emblémem byla pro Štýrského dětská vzpomínka" na obraz Medusiny hlavy. V roce 1934 se Štýrskému ve snech objevovali dva hádci, kteří před ním tančili a líbali se: Jeden z nich byl zelený a druhý červený." Na kresbě Dva hádci" je zobrazena lidská hlava, která je useknutá tak, že zůstala jenom dolní část s výraznými rty. Z torza hlavy vyrůstá had líbající se s hadem, který se k němu připlazil seshora [obr. 4]. Tato hlava, z níž vyrůstá had, souvisí se vzpomínkou na uťatou Medusinu hlavu, na níž malého Štýrského zaujaly, jak píše v úvodním textu, právě výrazné rty. Ve stejném roce Štýrský motiv rozvedl na obraze Člověk sépie," kde je zdůrazněna rudá barva rtů, která hrála důležitou roli ve vzpomínce na obraz Medusy [obr. 5]. Na obraze jsou hadi barevně odlišeni, ten vyrůstající z torza hlavy je celý červený, zatímco ten, který je nahoře, je zčásti červený a zčásti bledě zelený. Štýrského vzpomínka na obraz Medusy prošla další proměnou v roce 1940, kdy se v jeho snech po desetileté přestávce opět objevili hadi. Na kresbách inspirovaných těmito sny najdeme dva hady vyrůstající z ženského poprsí, ženy, které vypadají od pasu nahoru jako hadi, či další variace na žen)/-hady [obr. 6]. Začátek Štýrského knihy o snech měl demonstrovat, jak se mu od roku 1925 do roku 1941 dětská vzpomínka" na obraz Medusy znovu a znovu prolínala s dětskou vzpomínkou na sestru, která se mu stala emblémem ženy - milenky, matky i životního a uměleckého principu. Štýrského vzpomínka z dětství" se týkala obrazu Medusy od Rubense a Snyderse. Jedině na tomto zobrazení má Medusa zlaté vlasy, modré oči, pootevřená ústa a z krku jí teče krev. Originál Rubensovy Medusy byl pro Štýrského snadno dostupný, protože je ve Vídeňském Uměleckohistorickém museu [obr. 7 a 9], v Moravské galerii v Brně je navíc dílenská kopie, která vznikla současně s originálem [obr. 8]. Rubensova Medusa tradiční téma obohacuje o filosofickou reflexi. Konec monstra je začátkem ještě většího zla: z jeho krve se rodí jedovaté zmije, jimž dal podobu Rubensův spolupracovník, Frans Snyders. Rubensova mrtvá Medusa je zdrojem života, který rozseje smrt po celém světě. Podle antického mýtu byla totiž Libye plná jedovatých hadů, kteří se zrodili z krve, která kapala z hlavy Medusy, když s ní Perseus přelétal nad libyjskou pouští. Rubensova Medusa není jenom zabijákem, ale také ploditelkou, emblémem ženy. Je to první a nej slavnější femme fatale evropského umění, ztělesnění nebezpečí, které mužům hrozí od žen, které je svádí, aby je mohli zničit. Klíčem k obrazu je pářící se pár zmijí v pravém horním rohu, které se v roce 1934 objevily ve Štýrského snu o dvou hádcích. Stejně jako v malířově snu i na Rubensově obrazu je sameček zelený a samička červená [obr. 9]. Stejně jako v malířově snu i na Rubensově obraze je agresivní sameček nahoře, zdánlivě submisivní samička je dole, ale v tom je právě její zákeřnost. Při bližším pohledu na Rubensův obraz se ukáže, že samička v dokořán otevřené tlamě drží hlavu samečka. Na Rubense navázal Andreas Schlúter ve výzdobě berlínské zbrojnice [obr. 10]. Inspirací pro Rubensovy i Schlútterovi zmije byl Pliniův text - v Kapitolách o přírodě" totiž napsal, že samička zmije při páření ukousne samečkovi hlavu. To, že se Rubens Pliniem inspiroval, dokazuje nejen zobrazení polibku smrti, ale i to, jak Plinius popsal, co páření následuje: samička nosí vajíčka v těle, dokud se nevyklubou, potom rodí jedno mládě denně. Jelikož může mít až dvacet mláďat, některá nenarozená mláďata nečekají a prorazí si cestu jejím bokem, čímž matku zabijí." Na Rubensově obrazu je zobrazeno nejen páření zmijí, ale pod ním je zobrazeno tělo samičky, z něhož se právě vydralo netrpělivé mládě, které tak pomstilo smrt svého otce. Štýrský v raném dětství" údajně náhodou spatřil barevnou reprodukci Rubensovy Medusy, která se mu prolnula se sestru. To však není možné, protože Štýrský se narodil v roce 1899 a během jeho dětství žádná barevná reprodukce Rubensova obrazu nebyla publikována. Štýrský tedy neviděl reprodukci, ale olejomalbu. Náhodné zhlédnutí barevné reprodukce v raném dětství" však odpovídalo lépe surrealistickému postoji, který zdůrazňoval spontánnost, nevědomost a silné zážitky z dětství, které určovaly další vývoj osobnosti. K autostylizaci surrealistů patřilo rovněž odmítnutí tradičních společenských norem, včetně klasického vzdělání. Cílem této stati bylo prokázat, že i zdánlivě osobní představy Jindřicha Štýrského jsou součástí evropské literární a obrazové tradice, jejíž kořeny jsou v antickém Řecku a Římu. Neobvyklý motiv hada, který líbá a zabíjí, propojuje Štýrského sny a umělecká díla s kulturním dědictvím antiky.
- Subjects
SURREALISM; CLASSICAL art; STYRSKY, Jindrich, 1899-1942; RUBENS, Peter Paul, Sir, 1577-1640; EARLY memories; SURREALIST artists
- Publication
Ars, 2015, Vol 48, Issue 1, p82
- ISSN
0044-9008
- Publication type
Article